Za rok 2021 Řecko registruje celkem asi 6500 nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, z nichž více než jedna třetina přicestovala přes moře, celkem 2545 osob (údaje platné k 13. 10. 2021, UNHCR).Pro lepší přehled sdílím tabulku dat od roku 2014, ze které jsou proměny, resp. výrazné snížení počtu nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu v letech 2016, resp. 2017 a 2020 zřejmé (UNHCR).
| Previous years | Sea arrivals | Land arrivals | Dead and missing |
| 2020 | 9,714 | 5,982 | 102 |
| 2019 | 59,726 | 14,887 | 71 |
| 2018 | 32,494 | 18,014 | 174 |
| 2017 | 29,718 | 6,592 | 59 |
| 2016 | 173,450 | 3,784 | 441 |
| 2015 | 856,723 | 4,907 | 799 |
| 2014 | 41,038 | 2,280 | 405 |
Za prvním snížením počtu nově příchozích stojí tzv. migrační pakt uzavřený mezi EU a Tureckem (více zde). EU tak prakticky dovolila, aby se z lidí na cestě stal nástroj politické manipulace. Erdogan se pokusil vyvíjet tlak na EU na počátku roku 2020 (Přes 13 tisíc migrantů na řecko-turecké hranici). V letošním roce jsme byli svědky podobných situací v Maroku, přesněji ve španělské enklávě Ceuta (více zde). Inspirovat se nechal i Lukašenko a severovýchodní hranice se v letošním létě otevřela jako nová, avšak nikoli bezpečná a zřejmě i dočasná brána do EU (více BBC, POLITICO).
V roce 2020 se situace změnila v důsledku ochromení pandemickou situací, zároveň nevládní organizace začaly dokumentovat systematické využívání praxe tzv. pushbacků, které prováděla řecká pobřežní stráž. Aegean Boat Report uvádí meziroční srovnání nově příchozích na řecké ostrovy, stejně jako zastavených osob v letech 2019 a 2020. Rekordní počet zastavených migrantů se v září 2019 vyšplhal na 22450 osob. Na zastavování lodí se v tomto případě podílela právě turecká pobřežní stráž. V roce 2020 se celkový počet nově příchozích i pokusů o překročení hranice celkově snížil. K březnu 2020 se začíná hovořit o systematických pushbacích žadatelů o mezinárodní ochranu. Lidé, kteří překročili státní hranici a musí jim být umožněno požádat o udělení mezinárodní ochrany, jsou vytlačeni zpět z území EU do státu, ze kterého přišli, aniž by o takovém postupu bylo legálně rozhodnuto. V případě řeckých ostrovů se jedná o vytlačování migrantů zpět do tureckých vod. Fakticky je tak těmto lidem znemožněn přístup do azylové procedury na území EU.
Za pushbacky z egejských ostrovů stojí řecká pobřežní stráž, roli zde hraje také FRONTEX a hovoří se jisté (minimálně pasivní) roli lodí NATO. Velmi brzy začaly být také používány záchranné čluny (life rafts), na které jsou migranti přemístěni a vytlačeni do tureckých vod, kde čekají, zda je turecká pobřežní stráž najde. Jen v roce 2021 turecká pobřežní stráž z moře zachránila téměř 6000 osob (více zde). Podrobné statistiky o záchranných operacích jsou k nalezení v turečtině na jejich webu.
I když loď s lidmi dorazí na ostrov, riziko jejich hromadného vyhoštění nepomíjí. Migranti se obvykle snaží na své cestě či po přistání kontaktovat nevládní organizace, jako jsou například Aegean Boat Report či Alarmphone. Ačkoli se jedná pouze o monitoring, aktivita neziskových organizací i jednotlivců je Řeckem kriminalizována. Dochází například k systematickému obviňování osob, které řídily člun, více zde. Za trestný čin je považováno napomáhání k překročení státní hranice, ale i napomáhání k iregulárnímu pobytu na území. To v praxi znamená, že kdokoli dorazí na místo příjezdu lodi, vystavuje se riziku trestního stíhání. Jistou imunitu poskytuje řecká policie osobám, které jsou schopni na místě prokázat, že jsou advokátky či novináři.
Žádné komentáře:
Okomentovat